Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

Průměrná mzda neustále roste, a to jak v roce 2023, tak v roce 2024. To opět zvyšuje hranice pro aplikaci vyšší sazby daně pro fyzické osoby, a to takto:

Zvýšené hodnoty minimálních záloh i změněný algoritmus u sociálního pojištění se promítnou i do vyšších částek placených poplatníky v paušálním režimu v roce 2024.

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Nařízením vlády č. 465/2022 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2023 zvýšena minimální mzda z částky 16 200 Kč na 17 300 Kč za měsíc (vzrostly i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se od roku 2023 promítla do následujících ustanovení zákona o daních z příjmů:

Výše minimální mzdy pro rok 2024 v době zveřejnění tohoto textu není ještě známa.

Zákon o preventivní restrukturalizaci

Dne 23. 9. 2023 nabyl účinnosti nový zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (na základě sněmovního tisku 371), který na základě předpisů EU zavádí do českého práva nový institut – preventivní restrukturalizaci, čili postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu (dále jen "závod") podnikatele.

V souvislosti s tímto novým zákonem byla přijata doprovodná novela – zákon č. 285/2023 Sb. (na základě sněmovního tisku 372) – která upravuje související předpisy jako insolvenční zákon, zákon o insolvenčních správcích a také zákon o daních z příjmů. Jedinou změnou v zákonu o daních z příjmů je doplnění bodu 7 do § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, tedy do ustanovení, na jehož základě může poplatník vedoucí účetnictví provést daňově účinný odpis pohledávky. Podle nového ustanovení je důvodem k daňovému odpisu i fakt, že pohledávka bude za dlužníkem, který je v preventivní restrukturalizaci, přičemž bude pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu. Pokud namítnete, že se toto ustanovení zákona týká pouze osob vedoucích účetnictví, tak to je sice pravda, ale pokud by takovou pohledávku měla fyzická osoba, která vede účetnictví nebo která vykazuje výdaje procentem z příjmů, a tato osoba končila s podnikáním nebo přecházela na vedení účetnictví, tak o tuto pohledávku nebude zvyšovat svůj základ daně [viz ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) body 2 a 3 a příloha č. 3 ZDP].

Daňový režim plnění při práci z domova

Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (na základě sněmovního tisku 423), která mj. řeší proplácení nákladů zaměstnancům při práci z domova (tj. při home-office). Tento způsob práce pro zaměstnavatele zákon označuje jako práci na dálku a rozumí tím výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 ZP.

V novém § 190a ZP se pak mj. uvádí, že náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále jen "práce na dálku"), tvoří:

V návaznosti na to MPSV vydalo (s účinností od 1. 10. 2023) vyhlášku č. 299/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2023, ve které stanoví částku náhrady ve výši 4,60 Kč za dospělou osobu a hodinu práce na dálku.

Zákoník práce v této souvislosti ještě nově uvádí, že vyhláškou určenou sazbu musejí povinně dodržet zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP (tj. stát a jím řízené organizace), pro ostatní zaměstnavatele jde o částku minimální (lze poskytnout vyšší). Splatnost by měla být nejpozději v kalendářním měsíci následujícím poté, co na částky vznikl zaměstnanci nárok.

Ve vazbě na výše uvedené bylo doplněno také ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, které hovoří o tom, že předmětem daně nejsou povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem. Doplnění spočívá v tom, že je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně částka do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

K novele doplňme, že při proplácení skutečně vynaložených výdajů zaměstnancem na práci z domova by žádný zdanitelný příjem zaměstnanci vzniknout neměl.

Nový stavební zákon

Od 1. 1. 2024 je účinný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Změny některých postupů a vydávaných dokumentů donutily zákonodárce k novele dalších zákonů, včetně daňových, a to i zákona o daních z příjmů. Novela, která toto provedla, má označení jako zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (podle sněmovního tisku 1009 z minulého volebního období), a nabývá účinnosti ke stejnému datu jako samotný stavební zákon.

Změna v ZDP v souvislosti s novým stavebním zákonem

Změny, které byly v souvislosti s novým stavebním zákonem promítnuty do ZDP, jsou spíše formálního charakteru. Týkají se způsobu prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně zaměstnancem svému zaměstnavateli, konkrétně ustanovení § 38l odst. 1 písm. c) a d) ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že prokázat nárok na odečet úroku z úvěru, který byl poskytnut na výstavbu bytové potřeby nebo na pozemek, na kterém bude zahájena výstavba bytové potřeby, je nutné nově povolením podle stavebního zákona (nový stavební zákon totiž již neobsahuje pojmy ohlášení nebo společné povolení, vyjma přechodných ustanovení, která řeší návaznost na dokumenty vydané předchozím stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.).

Novela silničních předpisů

Druhou novelou ZDP, účinnou opět až od 1. 1. 2024, je zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ten mimo jiné nahrazuje velký technický průkaz, který byl dosud jen v papírové podobě, elektronickou evidencí. Z tohoto důvodu došlo ke změně v § 24 odst. 2 písm. u) ZDP, který uvádí případy, kdy lze jako daňový výdaj uplatnit daň zaplacenou za jiného poplatníka. ZDP to připouští mj. u rodinného motorového vozidla, které je používáno k podnikání jiným z manželů, než který zaplatil coby poplatník silniční daň, a také při zaplacení daně veřejnou obchodní společností za společníka nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cestu používají vlastní vozidlo. Zmíněné ustanovení bude místo držitele motorového vozidla v technickém průkazu zmiňovat provozovatele v osvědčení o registraci vozidla.

GFŘ zveřejnilo na sklonku roku 2022 a v prvním čtvrtletí 2023 několik nových pokynů a informací, z nichž k zákonu o daních z příjmů se vztahují především tyto: