Závodní stravování - problematika daní z příjmů

Závodní stravování – problematika daní z příjmů

Jaroslava Pfeilerová

Popis operace:

Žádný právní předpis neukládá zaměstnavateli povinnost zajišťovat zaměstnancům stravování nebo jim na stravování přispívat. Zákoník práce stanoví zaměstnavateli pouze povinnost zaměstnancům stravování umožnit (ve všech směnách). Celá řada zaměstnavatelů však stravování zaměstnancům zajišťuje dobrovolně. Podmínky pro poskytování tohoto zaměstnaneckého benefitu zaměstnavatelé většinou upraví vnitřním předpisem, který podle individuálních potřeb zaměstnavatele stanoví organizaci a financování stravování.

Podle forem zajišťování lze stravování rozdělit do dvou skupin:

1. Stravování poskytované ve vlastním zařízení závodního stravování (nepeněžní plnění),
2. Stravování poskytované prostřednictvím jiných subjektů (nepeněžní plnění),
3. Stravenkový paušál (peněžní plnění).

Ad. 1 Provoz vlastních zařízení závodního stravování

Zaměstnavatel může zaměstnancům přispívat na stravování ve vlastním stravovacím zařízení. V souladu s pokynem D-22 se daňovými výdaji za provoz vlastního stravovacího zařízení rozumějí výdaje spojené s provozem kuchyně, jídelny, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídla zabezpečován jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení. Daňovými náklady jsou např. mzdy a další výdaje spojené s personálem kuchyně, energie, vybavení kuchyně apod.

Hodnotu potravin nelze zaměstnavatelem primárně daňově uplatnit, ale tyto náklady mohou být zcela nebo z části hrazeny zaměstnancem. V tomto případě jsou náklady vynaložené zaměstnavatelem na potraviny daňově účinné do výše příspěvku přijatého od zaměstnance. Hodnotu potravin, kterou nepokryje příspěvek zaměstnance zaměstnavatel, hradí z nedaňových nákladů, případně z některého z fondů (např. FKSP, sociální fond). V případě, že je stravování zaměstnancům zajištěno ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů formou služby (nikoli však na základě smlouvy o pronájmu), jsou daňově účinné také náklady spojené s provozem stravovacího zařízení.

Pokyn D-22 upřesňuje, že obdobně budou daňově posouzeny i výdaje na stravování zaměstnanců v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace a hotely).

Ad. 2. Závodní stravování poskytnuté prostřednictvím jiných subjektů

Za stravování zajištěné zaměstnavatelem prostřednictvím jiných subjektů se považují následující případy:

• zabezpečení závodního stravování v provozovnách veřejného stravování nebo v restauračním zařízení na základě zaměstnavatelem nakoupených stravenek nebo elektronických karet,

• stravování smluvně zajištěné zaměstnavatelem v zařízení jiného provozovatele závodního stravování,

• zajištění závodního stravování dovozem stravy jiným provozovatelem a její výdej ve vlastní jídelně,

• závodní stravování ve vlastním zařízení pronajatém jinému subjektu na základě smlouvy o pronájmu.

Při této formě zajištění stravování zaměstnanců může zaměstnavatel daňově uplatnit 55 % ceny jednoho hlavního jídla (nominální hodnoty stravenky). Uplatněná částka však nemůže přesáhnout 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance neziskových organizací při trvání pracovní cesty 5–12 hodin, které je stanoveno v zákoníku práce. Příspěvek na stravné lze uplatnit jako daňový výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Daňově také nelze uplatnit příspěvek zaměstnanci, kterému v průběhu pracovní směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce.

Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno jídlo. Směnou se v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

Vyhláška MPSV č.589/2020 Sb., pro rok 2021 stanoví pro neziskovou sféru při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stravné v rozmezí 91 Kč až 108 Kč. Ze znění ZDP vyplývá, že zaměstnavatel může v roce 2021 zahrnout do nákladů snižujících daňový základ 70 % z částky 108 Kč, tj. 75,60 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že MPSV vydává na začátku každého roku novou vyhlášku a sazby stravného upravuje, je potřebné daňově účinnou částku stavování pravidelně přehodnocovat.

Pokud je 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny nižší než limit 70 % stravného pro zaměstnance neziskové sféry, lze v daňových výdajích uplatnit jen těchto 55 % hodnoty jídla.

Cenou hlavního jídla se při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet rozumí cena jídla, kterou zaplatí zaměstnavatel, tj. včetně poplatku za zprostředkování prodeje stravenek.

Ad.3. Stravenkový paušál

S účinností od 1. 1. 2021 byl zaveden stravenkový paušál, a tím bylo umožněno, aby zaměstnavatelé mohli zaměstnancům poskytovat další formu daňově zvýhodněného příspěvku na stravování. Stravenkový paušál poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v peněžní podobě. Při daňovém posuzování je potřebné pamatovat na skutečnost, že stravenkový paušál nemá stejné daňové dopady jako nepeněžní plnění. Finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance je daňově uznatelný náklad v plné výši, a to i v případě, že je vyšší než limit stanovený pro osvobození od daně ze závislé činnosti. Podmínkou je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň 3 hodiny. Stravenkový paušál také nelze uplatnit do daňových nákladů v případech, kdy zaměstnanci v průběhu směny vznikne nárok stravné (cestovní náhradu) podle zákoníku práce.

Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je osvobozen peněžní příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin

Zákoník práce, ani jiný právní předpis nenařizuje zaměstnavateli, aby zaměstnanci přispíval na jeho stravování. Pokud se zaměstnavatel rozhodně k poskytování tohoto dobrovolného zaměstnaneckého benefitu, stanoví si podle svého uvážení související podmínky (stanoví vnitřním předpisem, případně sjedná v kolektivní smlouvě). Jestliže zaměstnavatel stanoví podmínku pro poskytnutí příspěvku odpracování např. 3 hodin na pracovišti, musí zaměstnanec tyto hodiny odpracovat, aby příspěvek od zaměstnavatele obdržel. Většina zaměstnavatelů tuto podmínku stanoví, protože zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4 podmiňuje možnost daňového uplatnění nákladu na stravování zaměstnavatelem, je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Někteří zaměstnavatelé (zejména v podnikatelské sféře) tuto podmínku nestanoví a příspěvky poskytnuté při nesplnění uvedené podmínky vylučují z daňových nákladů. Na zdanění zaměstnance nemá tato skutečnost vliv.

V praxi je využíván také postup, kdy zaměstnavatel zaúčtuje do daňových nákladů celou hodnotu stravenky a 45 % hodnoty stravenky, kterou uhradí zaměstnanec, účtovat do zdanitelných výnosů (vždy je nutné sledovat i další limity stanovené daňovým zákonem, v roce 2021 nemůže hodnota jedné daňově uplatněné stravenky přesáhnout částku75,60 Kč).

Analytické účty:

Účetní jednotka člení jednotlivé nákladové a výnosové účty pro daňové účely. Závazky eviduje podle jednotlivých věřitelů.

Účetní doklady:

Účetní jednotka účtuje na základě faktury od dodavatele se všemi náležitostmi účetního dokladu. Příjmy a výdaje v hotovosti účtuje na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, úhrady prostřednictvím peněžních ústavů na základě příslušného výpisu z účtů. Účetním dokladem je také vnitřní účetní doklad. Účtování o poskytování závodního stravování probíhá v souladu s ujednáním v kolektivní smlouvě nebo s nařízením stanoveným vnitřním předpisem.