2014.19.1
Výpůjčka z daňového pohledu
Ing. Jiří Vychopeň
Výpůjčka je právním institutem, který představuje jeden ze způsobů bezplatného přenechání věci k užití jinému upravených od 1. 1. 2014 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále "NOZ"). Od uvedeného data je právní úprava výpůjčky obsažena v § 2193 až 2200 NOZ (do 31. 12. 2013 obsahoval dřívější občanský zákoník právní úpravu smlouvy o výpůjčce v § 659 až 662 ObčZ). K výpůjčce dochází na základě uzavření smlouvy o výpůjčce, kterou půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podobným právním institutem je výprosa upravená v § 2189 až 2192 NOZ, která vzniká tím, že půjčitel přenechá někomu (výprosníkovi) bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Na rozdíl od výprosy se v případě výpůjčky předpokládá sjednání doby bezplatného užívání věci vypůjčitelem, přičemž půjčitel se může domáhat předčasného vrácení věci jen v případě, že vypůjčitel užije věc v rozporu se smlouvou (při výprose může půjčitel požadovat po výprosníkovi vrácení věci kdykoli). Vypůjčitel může vrátit věc předčasně, pokud tím nezpůsobí půjčiteli potíže.
Uzavřením smlouvy o výpůjčce nabývá vypůjčitel právo užívat věc půjčitele ujednaným způsobem. Pokud není způsob užívání ve smlouvě ujednán, má vypůjčitel právo užívat věc půjčitele způsobem přiměřeným povaze věci. Bez svolení půjčitele nesmí vypůjčitel dát věc k užívání jiné osobě.
V praxi se výpůjčka někdy nesprávně označuje jako "bezplatný nájem". Při nájmu se však jedná o přenechání věci k dočasnému užívání nájemci za úplatu, neboť podle ustanovení § 2201 NOZ nájemní smlouva vždy obsahuje závazek nájemce platit pronajímateli nájemné.
Podobně jako u nájmu může být předmětem výpůjčky pouze věc nezuživatelná (např. nemovitá věc, vozidlo, obraz apod.), přičemž vypůjčitel tu samou věc po uplynutí doby vypůjčení vrátí, tj. nemůže ji spotřebovat, zpracovat ani zcizit. Tím se výpůjčka zásadně odlišuje od zápůjčky, při které podle § 2390 NOZ přenechává zadlužitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
Smlouva o výpůjčce nemusí být písemná, ale pro právní jistotu smluvních stran je písemná forma vhodnější.
NahoruVýpůjčka z pohledu zákona o daních z příjmů
Protože je výpůjčka vždy bezplatná, nevzniká při ní půjčiteli žádný zdanitelný příjem a ani v případě, kdy je smlouva o výpůjčce uzavřena mezi spojenými osobami ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, se neprovádí úprava základu daně podle tohoto ustanovení. To zároveň znamená, že půjčitel nemůže uplatnit pro daňové účely žádné výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti s výpůjčkou (např. odpisy hmotného majetku, opravy, pojistné, daň z nemovitých věcí, silniční daň).
Vypůjčiteli vzniká při bezplatném užívání věci na základě smlouvy o výpůjčce majetkový prospěch, který je výslovně vyloučen z předmětu daně z příjmů, a to
-
u vypůjčitele, který je fyzickou osobou, podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP,
-
u vypůjčitele, který je právnickou osobou, podle ustanovení § 18 odst. 2 písm. f) ZDP.
Příklad 1:
V roce 2014 přenechal pan Jiří svůj osobní automobil synovi k bezúplatnému užívání na základě smlouvy o výpůjčce. Panu Jiřímu (půjčiteli) neplyne z výpůjčky žádný zdanitelný příjem. Ani u syna (vypůjčitele), který vypůjčený automobil používá pro své podnikání, není majetkový prospěch z bezplatného užívání automobilu předmětem daně z příjmů.
Ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP, podle kterého není předmětem daně majetkový prospěch vypůjčitele při výpůjčce, se týká i bezplatného užívání věci zaměstnancem na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Příklad 2:
V roce 2014 uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem smlouvu o výpůjčce, na základě které bude zaměstnanec po dobu své dovolené bezplatně užívat osobní automobil zaměstnavatele.
Majetkový prospěch vzniklý zaměstnanci (vypůjčiteli) při této výpůjčce nebude předmětem daně z příjmů.
Jedná-li se však o případ, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, mělo by se zřejmě nadále postupovat podle § 6 odst. 6 ZDP, podle kterého se v tomto případě považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, minimálně 1 000 Kč. Vstupní cenou vozidla se pro tento účel rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP, přičemž jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro stanovení příjmu zaměstnance podle § 6 odst. 6 ZDP se vstupní cena o tuto daň zvýší.
Příklad 3:
Společnost s ručením omezeným má v obchodním majetku osobní automobil, jehož vstupní cena zvýšená o DPH činí 520 000 Kč. Od měsíce srpna 2014 společnost poskytne tento osobní automobil jednateli k používání pro služební i soukromé účely. Podle ustanovení § 6 odst. 6 ZDP se bude počínaje měsícem srpnem 2014 považovat za zdanitelný příjem zaměstnance v každém jednotlivém kalendářním měsíci trvání tohoto poskytnutí vozidla částka ve výši 5 200 Kč (1 % z 520 000 Kč). Tato částka bude podléhat i sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pokud vypůjčitel v souladu se smlouvou o výpůjčce užívá vypůjčenou věc k činnosti, ze které mu plynou…
