Stravenkový paušál

2021.4.5

Stravenkový paušál

Jaroslava Pfeilerová

Zákoník práce v ust. § 236 ZP stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům v průběhu pracovní směny stravování. Žádný právní předpis však zaměstnavateli nenařizuje, aby svým zaměstnancům stravování zajistil nebo na ně přispíval. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne, že bude svým zaměstnancům na jejich stravné přispívat, jedná se o dobrovolný zaměstnanecký benefit a související podmínky stanoví zaměstnavatel podle svého rozhodnutí (obvykle je vymezí vnitřním předpisem). Jediným možným omezením je daňové posuzování tohoto benefitu, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance.

• Limity pro daňové uplatnění nákladů zaměstnavatele jsou vymezeny ve 4. bodě ust. § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též "ZDP").

• Podmínky pro osvobození příspěvku na stravování od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou stanoveny v ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

V současné době mohou zaměstnavatelé při poskytování daňově zvýhodněného stravování volit mezi třemi způsoby:

1. Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům zajistit stravování ve vlastních stravovacích zařízeních. Daňově uznatelné jsou v  tomto případě náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin. Zaměstnavatelé tedy na základě vlastní kalkulace vyčíslí, jak se na ceně jídla, které poskytují zaměstnancům, podílí provozní náklady (nájem, elektrická energie apod.) a kolik činí hodnota potravin. Částku odpovídající hodnotě potravin zaměstnavatel obvykle požaduje po zaměstnanci k úhradě (přijaté částky jsou součástí zdanitelných výnosů zaměstnavatele). Zaměstnanec, který konzumuje stravu např. v jídelně zaměstnavatele, má celou hodnotu jídla osvobozenu od daně z příjmů ze závislé činnosti (a to i v případě nadlimitního plnění).
2. Druhou možností je přispívat zaměstnancům na stravování, které je zajišťováno prostřednictvím jiných subjektů a je poskytováno jako nepeněžní plnění (např. formou stravenek). V tomto případě je daňovým nákladem zaměstnavatele částka do výše 55 % ceny jednoho jídla – maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům zaměstnavatelů v nepodnikatelské sféře při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Také v tomto případě je nepeněžní plnění v podobě přijetí stravenky na straně zaměstnance v plné výši osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti (bez ohledu na případné nesplnění daňového limitu pro možnost uplatnění daňových nákladů zaměstnavatelem).
3. S účinností od 1. 1. 2021 je daňově zvýhodněn také peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na stravování zaměstnance, tzv. stravenkový paušál. A právě touto třetí možností daňově zvýhodněného příspěvku na stravování se budeme zabývat v následujícím textu.

Možnost peněžního příspěvku na stravování nebyla zakázána ani do 31. 12. 2020, ale toto plnění nebylo na straně zaměstnance daňově zvýhodněno. Před zavedením stravenkového paušálu se v odborném tisku rozvinula diskuze o výhodnosti tohoto benefitu, souvisejícím snížení administrativy a zamezení nežádoucích převodů zisků z ČR plynoucích z provizí stravenkových společností, které mají většinou sídlo v zahraničí. Možnost nového přispívání zaměstnavatele na stravování zaměstnanců neznamená zánik stravenek nebo závodních jídelen. Záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký způsob zvolí. Důležitým kritériem budou mimo jiné také související daňové dopady.

 NahoruDaňové posouzení stravenkového paušálu u zaměstnance

V souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozen peněžní příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též "ZP"), maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. V souvislosti s tímto ustanovením ZDP je potřebné aplikovat následující právní předpisy:

• § 109 odst. 3 ZP, které vymezuje zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci jsou za práci odměňováni platem. Jedná se o stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvkovou organizaci, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální rada regionu soudržnosti (dále též "zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře").

• § 78 odst. 4 písm. c) ZP, který stanoví, že směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,

• § 176 odst. 1 písm. a) ZP, který stanoví maximální limit stravného pro zaměstnance zaměstnavatelů v nepodnikatelské sféře. Na základě zmocňovacího ustanovení § 189 ZP je stravné každoročně aktualizováno vyhláškou MPSV.

• Vyhláška MPSV č. 589/2020 Sb., která stanoví rozmezí (minimální a maximální limit) pro poskytování stravného zaměstnancům zaměstnavatele v nepodnikatelské sféře při pracovních cestách trvajících 5 – 12 hodin od 91 Kč do 108 Kč.

Část peněžitého příspěvku na stravování nad stanovený limit podléhá u zaměstnance dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vstupuje také do vyměřovacích základů pro odvod zákonného pojistného.

 NahoruDaňové posouzení stravenkového paušálu u zaměstnavatele

V souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4 je daňově uznatelný peněžní příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců v plné výši, a to i v případě, že je vyšší, než limit stanovený v ust. § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro osvobození plnění od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Jak jsem již uvedla, na příspěvek na stravování nemá zaměstnanec nárok (žádný právní předpis poskytnutí tohoto plnění nenařizuje) a podmínky pro poskytnutí příspěvku stanoví výhradně zaměstnavatel, který:

• Zvolí, jakou formu příspěvku bude svým zaměstnancům poskytovat – zda v nepeněžní podobě prostřednictvím stravenek nebo ve vlastním stravovacím zařízení nebo zvolí novou formu peněžního příspěvku.

• Rozhodne, po kolika…