Stravenkový paušál

Stravenkový paušál

Ing. Jan Ambrož

Od 1. ledna 2021 je účinná novela zákona o daních z příjmů, která rozšiřuje možnosti zaměstnavatelů, jak zajistit pro zaměstnance tzv. závodní stravování.

Pro tento nový model se používá výraz "stravenkový paušál" (dále též zjednodušeně "paušál") a je pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, kterou z forem závodního stravování zaměstnancům nabídne.

Základní pravidla vychází z následujících ustanovení zákona o daních z příjmů:

• § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro osvobození od daně ze závislé činnosti,

• § 24 odst. 2 písm. j), podle kterého se řeší, jestli je nebo není tento paušál uznán jako daňový náklad.

Jen stručně si připomeneme základní východiska, za kterých je možné tento typ závodního stravování ("ZS") poskytovat podle zákona o daních z příjmů (1).

Dále se budeme věnovat daňovému režimu a podmínkám pro paušál (2). Potvrdíme si právo zaměstnavatele zvolit si formu zajištění závodního stravování (3). Porovnání variant stravenka nebo paušál obsahuje čtvrtá kapitola. Jak je to s praktickou realizací této novinky řešíme v poslední páté části.

Jedná se o klasický benefit závodní stravování určený zaměstnancům.

Zaměstnanec

Benefit je určen "zaměstnancům", kteří jsou definováni výslovně pro účely daně z příjmů podle § 6 odst. 2 ZDP, fyzické osoby v pracovně-právních vztazích, resp. z pohledu zákona o daních z příjmů s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1, kam patří například i dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Pro zaměstnance a zaměstnavatele jsou rozhodující kritéria pro osvobození od daně (2.1) a daňové náklady (2.2).

Novinka je patrná z citace zákona, § 6 odst. 9 písm. b) ZDP:

• "...hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů

nebo

• peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin".

Tento "peněžitý příspěvek" se stává významným benefitem, protože je zcela výjimečný tím, že je:

• poskytován v peněžité formě,

• je současně zachováno osvobození od daně u zaměstnance, a

• jedná se o daňový náklad zaměstnavatele, viz novelizovaný § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP.

Výše osvobozené částky?

Limity stravného se každoročně mění, uvedeme si příklad pro rok 2021.

V § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů jsou upraveny podmínky pro příspěvek, aby byl uznán jako daňový náklad. Citujeme:

• "výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců vynaložených..."

• a pod bodem čtvrtým: "...nebo na peněžitý příspěvek na stravování."

Jsme-li s tímto posouzení srozuměni, představuje to pro zaměstnavatele standardní povinnosti týkající se odvodů, zákonného pojistného i za zaměstnavatele.

Kalkulace

V těchto případech je vhodné provést kalkulace všech daňových vlivů:

• u zaměstnance je vyšší zdanitelný příjem,

• pro zaměstnavatele je parametrů více, nejen nárůst personálních prostředků a odvodů, ale snížení základu daně.

Zdůrazňujeme, že se jedná o čerstvou novinku a můžeme očekávat různé výklady i ze strany správy daně.

Odborné diskuse jsou nyní zaměřeny na další texty zákona o daních z příjmů, uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4., které se nezměnily. Mají, nebo nemají se aplikovat také pro stravenkový paušál?

Musíme si je připomenout:

• "Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. (*2. věta)

• Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. (3. věta)

• Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. (4. věta)"

Zopakujme si závěr bodu čtvrtého výše uvedeného ustanovení ZDP, který se týká pouze paušálu: "...nebo na peněžitý příspěvek na stravování.".

Názory se různí, někdo předpokládá, že nepřesnost (nesoulad) je čistě formální a pod pojem "příspěvek na stravování" – dále komentovaný, by měl patřit "nepeněžní" i "peněžitý"...

Pokud bychom vzali v úvahu tento názor, který odpovídá záměru zákonodárce deklarovanému v důvodové zprávě (dále "Důvodová zpráva"), odpovíme si na otázku "Co platí" velmi jednoduše:

Pro další podmínky uznání daňového nákladu u stravenkového paušálu respektujeme (*) druhou, třetí a čtvrtou větu, tj. včetně zákazu souběhu se stravným u pracovních cest (na tu se v těchto diskusích zapomíná!) bodu 4. ustanovení § 24 odst. 2 písm. j).

Asi nebude pro mnohé překvapivé, že se firmy zabývající se stravenkami, snaží nalézt co nejvíce omezení pro "paušál", aby vůbec byla do budoucna varianta "stravenka" konkurenceschopná.

Nahlédneme do následující tabulky – odpovídáme na otázku, jestli pod pojem příspěvek patří nepeněžní a peněžitý.

Jestliže si pro aktuální řešení zvolíte druhou variantu (ANO/ANO/NE), nic by vám nemělo bránit v posouzení této problematiky podle obecných principů:

(1) Pokud zákon o daních z příjmů nestanoví vlastní podmínky pro závodní stravování, což je samozřejmě možné (§ 236 odst. 2 ZP).

(2 Poplatník může aplikovat zásady zakotvené v jiné právní normě, zde například:

• Stravování se poskytuje ve všech směnách (§ 236 odst. 1 ZP).

Další návaznosti lze nalézt v § 7 odst. 3, podle kterého "Další hlavní jídlo v téže pracovní směně může organizace poskytnout pracovníkovi za sníženou cenu, jen trvá-li jeho práce déle než 11 hodin.".

(3) Výše komentovaná třetí věta ze zákona o daních z příjmů se odvolává na § 88 odst. 4 ZP: "Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby."

Věřme, že se dočkáme vyjádření Finanční správy, jak uvádíme výše, které bude konzistentní se záměrem publikovaným v důvodové zprávě k novele ZDP ("...je žádoucí, aby byla odstraněna daňová nerovnost mezi těmito dvěma druhy příspěvků na stravování...").

Pro daňové náklady stačí jednoduché písemné stanovisko:

• "Příspěvkem na stravování se pro účely § 24 odst. 2 písm. j) ZDP rozumí příspěvek nepeněžní plnění i peněžitý příspěvek!"

Pro pořádek zdůrazňuje, že čtvrtá věta komentovaného ustanovení ZDP je jednoznačná, protože jde o zákaz pro situace, kdy zaměstnanci vznikl v průběhu směny nárok na stravné z důvodu pracovní cesty. Toto omezení je logické a platí pro všechny varianty zajištění závodního stravování.