Jaroslava Pfeilerová
Odpovědnost za škodu a povinnost na její náhradu upravuje celá řada právních předpisů. My se budeme zabývat především daňové a účetní problematice. Pokud se zmíníme o odpovědnosti a povinnosti náhrady za vzniklé škody z hlediska zákoníku práce nebo občanského zákoníku, bude to pouze proto, že povinnosti stanovené těmito právními předpisy mají vliv také na daňové posouzení vzniklých škod.
Právní úprava
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stanoví odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance při vzniku škody a řeší povinnost a způsob náhrady v pracovněprávních vztazích.
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definuje škodu jako újmu na jmění poškozeného. Za škodu se považuje nejen poškození nebo zničení konkrétní věci, ale i to, že poškozenému vznikl v důsledku jednání škůdce dluh vůči třetí osobě. Jedná se např. o situaci, kdy zaměstnavatel odpovídá za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 24 odst. 2 písm. c) stanoví daňový režim zůstatkové ceny majetku vyřazeného v důsledku škody,
-
§ 24 odst. 2 písm. l) vymezuje případy, kdy jsou škoda a manko daňově účinnými náklady,
-
§ 24 odst. 2 písm. zg) řeší problematiku daňově uznatelných nákladů v důsledku likvidace zásob,
-
§ 24 odst. 10 uvádí definice živelní pohromy,
-
§ 25 odst. 1 písm. n) stanoví daňový režim mank a škod,
-
§ 25 odst. 2 uvádí vlastní definici škody z daňového hlediska.
Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Za škodu z daňového hlediska se však nepovažuje poškození majetku v případě, že majetek je opraven. Pokud je možné poškozený majetek opravit, jsou související náklady daňově účinné.
Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním a v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu, ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úbytky zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. V uvedených případech se jedná o daňově účinný náklad, a to až do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků, které si sám poplatník stanoví. Dá se předpokládat, že správce daně bude při daňové kontrole posuzovat, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a zda tato norma odpovídá obvyklé výši norem vytvořených jinými poplatníky za stejných nebo obdobných činností. Daňovým výdajem jsou škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy. Tímto zvláštním předpisem se rozumí např. zákon o zákazu používání některých chemických prostředků, při jehož aplikaci je možno uplatnit výdaje v důsledku zákazu výroby, změny technologických postupů apod.
Daňovým výdajem nejsou škody přesahující přijaté náhrady. To znamená, že pokud podnikateli vznikne daňově neuznatelná škoda, ale obdrží náhradu (např. od pojišťovny nebo od toho, kdo škodu způsobil), může část škody (do výše přijaté náhrady) uplatnit do daňových nákladů. Pokud je poskytnuta náhrada škody v plné výši, tvoří přijatá náhrada zdanitelný výnos a plná hodnota škody daňový náklad.
Daňově lze uplatnit i náklady, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle jiných právních předpisů. To znamená, že pokud např. způsobí zaměstnavatel zaměstnanci z nejrůznějších důvodů škodu, kterou je podle zákoníku práce povinen nahradit, je možné související náklady daňově uplatnit [§ 24 odst. 2 písm. p) ZDP].
V účetních předpisech jsou škody řešeny v následující právní úpravě:
-
ust. § 25 až 27 ZoÚ (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví),
-
ust. § 28 PVZÚ (vyhláška č. 500/2002 Sb.),
-
ČÚS č. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob,
-
ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy.
Účetní jednotky, které vedou účetnictví, jsou povinny při účtování škod postupovat podle účetních předpisů. Předmětem účetnictví jsou škody na majetku účetní jednotky a jejich náhrady a dále náhrady škod na majetku či zdraví jiných osob. Povinností účetní jednotky je o těchto skutečnostech účtovat do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pokud vznikne škoda např. odcizením zásob a podnikatel tuto skutečnost nahlásí policii, eviduje předmětné zásoby v analytické evidenci do doby, než je mu znám výsledek šetření policie. Pokud od policie obdrží potvrzení, že nebyl vypátrán pachatel, vznikne mu škoda způsobená neznámým pachatelem – tedy daňově uznatelný náklad. Dojde-li však k vypátrání pachatele, vznikne účetní jednotce pohledávka za tímto pachatelem.
U podnikatelů, kteří vedou daňovou evidenci, je situace poněkud složitější a postup při uplatňování výdajů se liší od postupu podnikatelů, kteří vedou účetnictví. Pokud vznikne škoda (např. na zásobách), která byla podle potvrzení policie způsobena neznámým pachatelem, jedná se o daňový výdaj. To znamená, že podnikatel vedoucí daňovou evidenci nemusí provést storno výdajů, neboť do daňové evidence zaznamenal výdaj za předmětné zásoby v okamžiku jejich úhrady. Pokud by tento poplatník potvrzení od policie neměl k dispozici, musel by provést storno již uplatněných daňových výdajů. V případech, kdy předmětné zásoby byly pořízeny a daňově uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích, musí podnikatel zvýšit základ daně v roce, kdy ke škodě došlo.
Škody mohou ovlivnit provozní, finanční i mimořádný hospodářský výsledek. O škodách můžeme účtovat na účtech 549 – Manka a škody, 569 – Manka a škody na finančním majetku a na účet 582 – Škody.
Nároky na náhradu škod budou ve výnosech účtovány tak, aby ovlivnily stejnou složku výsledku hospodaření, jako škoda zaúčtovaná v nákladech.
V minulosti (do roku 2016) bylo možné ve zcela mimořádných případech (škoda ve větším rozsahu ze zcela mimořádných příčin) účtovat na účet 588 – Ostatní mimo řádné náklady a 688 – Ostatní mimořádné výnosy. Na základě nenápadné novely směrné účtové osnovy, která je definována…
