Soudní dvůr EU řešil případ, kdy společnost odměňovala mimořádně výkonné zaměstnance nákupními poukázkami.
V řešené situaci (C‑607/20) britská společnost (v té době byla UK členský stát EU) zavedla program, jehož cílem bylo odměnit nejzasloužilejší a nejvýkonnější zaměstnance. Odměny byly několikastupňové, nicméně trnem v oku správce daně se staly nákupní poukázky.
Maloobchodníci prodávali poukázky společnosti v USA, která patřila do skupiny britské společnosti. Ta je následně zakoupila a předala bezúplatně zaměstnanci.
Správce daně doměřil DPH z těchto poukázek, neboť bezplatné poskytování nákupních poukázek společností jejím zaměstnancům představuje plnění, které je třeba považovat za poskytnutí služby za úplatu.
Případ doputoval až k Soudnímu dvoru EU, kterému byly předloženy tyto otázky:
- Je vydávání poukázek zaměstnancům osobou povinnou k dani na nákup u nespřízněných maloobchodníků v rámci programu oceňování nejvýkonnějších zaměstnanců poskytnutím služby „pro její soukromou potřebu nebo pro potřebu jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání“?
- Je pro zodpovězení první…