Odpis pohledávek

V ideálním případě dochází k uhrazení faktury vydané. V případě prodlevy hovoříme o pohledávce po splatnosti, ke které lze za určitých zákony definovaných podmínek vytvářet opravné položky.

Je-li jisté, že pohledávka uhrazena nebude, hovoříme o pohledávce nedobytné a přistupujeme k jejímu odpisování.

Odpis pohledávky je jedním z nástrojů k dodržení zásady věrného a poctivého obrazu účetnictví. Účtujeme na vrub nákladů a musíme dát pozor, jelikož ne každý účetní odpis je i odpisem daňovým.

Účetní odpis pohledávky je možné tvořit na základě vnitropodnikové směrnice, ve které si definujeme např. následující situace pro vznik nároku na tvorbu účetního odpisu pohledávky: náklady na vymáhání pohledávky by převýšily výnos z vymožení pohledávky, dlužník je podle potvrzení policie neznámého pobytu apod.

Daňový odpis pohledávky může být buď jednorázový, upravený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů (dále "ZDP"), nebo odpis při jejím postoupení - viz § 24 odst. 2 písm. s) ZDP.

ZDP definuje pravidla pro jednorázový odpis pohledávky u poplatníků, kteří vedou účetnictví, následovně:

• O pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech.
• Výnosy nebyly osvobozeny od daně.
• K takto vzniklé pohledávce lze současně uplatňovat zákonné opravné položky.
• Nejedná se o pohledávky mezi spojenými osobami.
• K pohledávce nelze tvořit zákonné opravné položky pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců (do 31. 12. 2013 platilo méně než 6 měsíců).
• K pohledávce nelze tvořit…