dnes je 21.11.2024

Input:

Letní prázdniny a jejich daňová specifika

27.7.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2022.15.5
Letní prázdniny a jejich daňová specifika

Ing. Petr Koubovský

Čas letních prázdnin není jen doba radovánek, dovolené, ale třeba i možností si přivydělat nějakou tu korunu, a to jak v tuzemsku, tak i zahraničí. Nezbývá tedy než i v tomto čase zůstat obezřetný, resp. ještě lépe být tzv. "daňově připraven".

A právě toto téma "být daňově připraven" je i cílem tohoto příspěvku. Všichni pracující totiž potřebují šetřit, protože základní životní náklady neustále zdražují. Pojďme se tedy blíže podívat na některé z vybraných oblastí, se kterými se dle mého názoru lze v praxi nejčastěji setkat. Konkrétně se zaměříme na:

  • zdanění příjmů z brigád (DPP/DPČ)

  • možnosti a limity uplatnění daňového zvýhodnění na děti, slevy na studenta při ukončení studia

  • jak je to s případným přivýdělkem v zahraničí

  • příspěvek zaměstnavatele na rekreaci zaměstnance

1. Zdanění příjmů z brigád

Daně se týkají i brigádníků, tedy nejenom studentů, kteří pracují třeba přes letní prázdniny, ale i zaměstnanců či penzistů. Podívejme se na praktické příklady zdanění z praxe.

V praxi asi nejčastější možností přivýdělku je tzv. na dohodu. Tedy z hlediska právní terminologie na "Dohodu o provedení práce" (dále jen "DPP"), resp. případně na "Dohodu o pracovní činnosti" (dále jen "DPČ").

Hlavní výhodou DPP je totiž nižší zdanění a rozhodně jednodušší administrativa tohoto smluvního vztahu. DPP jakožto smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být uzavřena písemně.1 Podle § 75 ZP nesmí být rozsah práce, na který se DPP uzavírá, větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP.

Z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění je v případě DPP platné jednoduché pravidlo, a to že do výdělku 10 000 Kč za měsíc se neodvádí nic na straně zaměstnance ani zaměstnavatele. Při výpočtu daně z příjmu pak hraje zásadní roli skutečnost, zda zaměstnanec (brigádník) podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžové prohlášení) a zda tedy uplatňuje právě u tohoto zaměstnavatele základní daňovou slevu na poplatníka.

Pojďme si zdanění DPP ukázat na konkrétních příkladech.

Příklad č. 1

Antonín je studentem VŠ. Část července pracoval pro společnost Easy, s.r.o. na dohodu o provedení práce. Za dobu 14 dnů si vydělal odměnu v hrubé výši 10 000 Kč. Díky podepsání prohlášení k dani může být uplatněna kromě základní daňové slevy na poplatníka (2 570 Kč), také daňová sleva na studenta (335 Kč).

Vzhledem k těmto okolnostem se Antonín může těšit, že na svůj bankovní účet obdrží v čisté výši odměnu ve výši 10 000 Kč. Ba co více, při hrubé mzdě 10 000 Kč z dohody o provedení práce se neplatí ani sociální a zdravotní pojištění.

Příklad č. 2

Pan Pepa ukončí svůj zaměstnanecký pracovní poměr u zaměstnavatele Ája, s.r.o. k 30. 6. 2022. Během letních měsíců (tedy července a srpna) si zamýšlí hlavně odpočinout a proto hodlá pracovat pro dva různé zaměstnavatele, u obou na DPP, a to s hrubou odměnou 10 000 Kč u každého. Prohlášení k dani pan Pepa bude moci podepsat pouze u jednoho z těchto zaměstnavatelů.

S čím by měl Pepa z hlediska možných odvodů tedy počítat?

  • U zaměstnavatele, u kterého podepíše prohlášení k dani, a tedy uplatní i daňovou slevu na poplatníka, bude jeho čistá odměna činit 10 000 Kč.

  • U druhého zaměstnavatele (bez podepsaného prohlášení k dani) bude panu Pepovi odvedena 15% srážková daň z příjmu a může tedy počítat s čistou odměnou ve výši 8 500 Kč.

  • Ani jedna DPP nebude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění, nicméně si pan Pepa bude muset sám zaplatit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (není totiž zaměstnancem, OSVČ, ani státním pojištěncem). Výše pojistného na zdravotní pojištění se vypočítá z minimální mzdy, což je od 1. 1. 2022 částka 16 200 Kč a pojistné tedy bude činit 2 187 Kč měsíčně.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že sociální a zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, pokud výdělek u DPP nepřesáhne 10 000 Kč. Tzn., že při hrubé mzdě
10 001 Kč měsíčně se již sociální i zdravotní pojištění platí, a to z celé částky hrubé mzdy a nikoliv, jak se někdy mylně uvádí, z oné zde 1 Kč.

Jak již bylo výše naznačeno v případě, že je dle DPP měsíční příjem do 10 000 Kč včetně, nebude uvedený pojištěnec pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance a pokud nevykonává ještě jiné zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, případně za něj není plátcem pojistného ani stát, je povinen hradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.


Příklad

Příklad č. 3


Paní Petra již není pracovně činná a užívá si zaslouženého důchodu. Neustálé zdražování ji však přimělo k tomu, že si v roce 2022 začala přivydělávat prací pro dva zaměstnavatele na DPČ. Prohlášení k dani a tedy slevu na poplatníka bude po jeho podpisu moci uplatňovat pouze u jednoho z nich. U prvního zaměstnavatele má hrubou odměnu 30 000 Kč, u druhého 10 000 Kč. S jakými odvody musí počítat?

I. zaměstnavatel

Hrubá odměna u I. zaměstnavatele v Kč 30 000
Daň z příjmů (15 %) po odečtení slevy na poplatníka 1 930 Kč (30 000 * 15%) – 2 570
Sociálním pojištění 1 950 (30 000 * 6,5 %)
Zdravotním pojištění 1 350 (30 000 * 4,5 %)
Čistý příjem v Kč 24 770

II. zaměstnavatel

Hrubá odměna u II. zaměstnavatele v Kč 10 000
Daň z příjmů (15 %) 1 500 Kč (10 000 * 15 %)*
Sociálním pojištění 650 (10 000 * 6,5 %)**
Zdravotním pojištění 450 (10 000 * 4,5 %)**
Čistý příjem v Kč 7 400

*slevu na poplatníka je možné uplatnit pouze jednou, a to u zaměstnavatele, u kterého je podepsáno prohlášení k dani

**v případě přivýdělku na dvě dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění i zdravotní pojištění odvádí z obou hrubých odměn, pokud je každá hrubá odměna 3 500 Kč a více

Dále bude muset paní Petra počítat s tím, že v roce 2023 bude muset sama podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, neboť během roku 2022 pracovala pro dva zaměstnavatele současně alespoň v jednom kalendářním měsíci a z obou těchto zaměstnání jí bude odvedena zálohová daň z příjmů.

Srovnání výhod a nevýhod takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) podle zákoníku práce2 shrnuje následující tabulka.

 
Porovnání DPP a DPČ
DPP DPČ
Podepsáno prohlášeník dani Odměna do 10 000 Kč bez daně i bez SP a ZP Odměna do
3 499 Kč
15% srážková daň + bez SP a ZP
Odměna nad 10 000 Kč 15% srážková daň + standardní SP a ZP Odměna nad
3 499 Kč
15% zálohová daň + standardní SP a ZP
Nepodepsáno prohlášeník dani Odměna do 10 000 Kč konečná 15% srážková daň (nelze uplatnit žádnou slevu na dani) Odměna do
3 499 Kč
15% zálohová daň + bez SP a ZP
Odměna nad 10 000 Kč 15% zálohová daň (nelze uplatnit žádnou slevu na dani) Odměna nad
3 499 Kč
15% zálohová daň + standardní SP a ZP
Výhody (+)
  • pružnost – snadná a rychlá výpověď

  • úlevy na daních a odvodech (viz výše)

  • netýkají se jí předpisy ohledně zaručené mzdy

  • netýkají se jí předpisy o ochranné době, tedy zákazu výpovědi v určitých situacích

  • volnější pravidla týkající se pracovní doby a doby odpočinku

  • na rozdíl od DPP lze na základě DPČ pracovat pro 1 zaměstnavatele i déle než 300 hodin ročně

  • lze ji ukončit zam-cem i zam-telem výpovědí s 15denní výpovědní lhůtou, a to i bez udání důvodu

  • zam-tel může přispívat na legislativou podporované finanční produkty (např. doplňkové penzijní spoření)

Nevýhody (-)
  • lze pracovat maximálně 300 hodin ročně pro
    1 zam-tele

  • na dovolenou není automatický nárok (nutno sjednat)

  • na příplatky za práci přesčas či o svátcích není automatický nárok (lze sjednat)

  • na cestovní náhrady není automatický nárok (lze sjednat)

  • na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance není automatický nárok (lze sjednat)

  • na odstupné z organizačních nebo zdravotních důvodů není automatický nárok (lze sjednat)

  • při neplacení sociálního pojištění můžete mít problém s přiznáním důchodu nebo jeho výší

  • horší výchozí pozice při koronavirové (a jiné podobné) podpoře od státu

  • v průměru lze pracovat pouze polovinu stanovené týdenní pracovní doby (při "plném" úvazku (40 hodin) nesmí zam-nec pracovat v průměru více než 20 hodin týdně, nicméně se jedná o průměr, tudíž jeden týden nemusí pracovat vůbec a druhý týden plných 40 hodin)

  • při skončení DPČ se neaplikují standardní ustanovení ZP (např. o odstupném, dovolené)

Zam-nec = zaměstanec, zam-tel = zaměstnavatel

V souvislosti s výše uvedenými informacemi ještě upozorňuji, že kromě základní slevy na poplatníka si studenti mohou uplatnit slevu na dani na studenta, která činí 4 020 Kč, avšak lze ji uplatnit pouze, pokud je splněna podmínka soustavného se připravování na budoucí povolání a zároveň je limitována věkovou hranicí 26 let3, a to bez ohledu na to, jestli jeho rodič uplatňuje na něj daňové zvýhodnění či nikoli.

2. Možnosti a limity uplatnění daňového zvýhodnění na děti, slevy na studenta při ukončení studia


Kromě samotných studentů však mohou určité komplikace čekat i na jejich rodiče.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti4 může uplatňovat

Nahrávám...
Nahrávám...