Internet a nástroje elektronické komunikace
RNDr. Ivan Brychta
Nahoru1.Úvod do problematiky
NahoruÚvod
Obrovský rozvoj v komunikační technologii, zejména v oblasti internetu
a elektronické komunikace, přináší nové možnosti i do podnikání, zejména v
oblastech:
-
pošty – klasické dopisy stále více nahrazuje zasílání
korespondence elektronicky (e-mailem, pomocí datových schránek),
-
reklamy a propagace – internet přináší možnost inzerce a reklamy
přístupné stále většímu a většímu okruhu lidí,
-
informací, a to rychlým vyhledáváním informací z různých oblastí,
získáváním kontaktů na společnosti nabízející služby nebo naopak nabízením
vlastních služeb či informací; určitě velký rozvoj v této oblasti zaznamenaly
především bankovní služby, zejména v oblasti správy účtů a provádění příkazů
bez nutnosti navštívit svou pobočku,
-
nákupu a prodeje, a to jak prostřednictvím již zmíněné inzerce,
tak i prostřednictvím virtuálních internetových obchodů, které se oproti
klasickým "kamenným“ vyznačují relativně nižšími cenami.
O tom, jak daleko jde rozvoj v této oblasti, svědčí i fakt, že
právnické osoby mají zřízenou datovou schránku zákonem nebo že bez
internetového spojení už dnes např. podnikatelé nejsou schopni podat souhrnné
hlášení pro DPH. Je zřejmé, že do budoucna se bude rozsah elektronické
komunikace ještě zvyšovat.
NahoruDaňový režim
Z uvedeného vyplývá, že internetové připojení a elektronická
komunikace je v současné době pro podnikání téměř nezbytná, a že by tudíž s
obhájením souvisejících daňových nákladů neměl být problém. Souvislost s
dosažením, zajištěním a udržením zdaňovaných výnosů (příjmů) zde jistě je.
Musíme dát ale pozor na některé specifické situace, např. když vznikne v této
souvislosti daňově odpisovaný majetek a náklady je tak nutné uplatnit až
prostřednictvím daňových odpisů (viz dále).
NahoruPrávní úprava
Vymezení daňového režimu nákladů spojených s internetem a
elektronickou komunikací v ZDP přímo nenalezneme. Proto si musíme vystačit s
obecnými ustanoveními, postupy a zásadami danými ZDP jako např.:
-
§ 24 odst. 1 ZDP vymezující obecné podmínky pro daňový náklad,
-
§ 24 odst. 2 písm. a)
ZDP, podle něhož patří mezi daňově účinné náklady odpisy hmotného
majetku,
-
§ 24 odst. 2 písm. p)
ZDP pro další náklady, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle
zvláštních zákonů; toto ustanovení lze využít např. v situacích, kdy daňové a
jiné předpisy přímo nařizují cosi vykonat elektronicky.
Zmiňme proto některé zákony, které obsahují povinnost provést úkony
pouze s použitím internetu a elektronické komunikace:
-
ZDPH, např.:
-
§ 26 odst.
3 definuje daňový doklad v elektronické podobě,
-
§ 35a vymezuje pravidla
pro elektronické uchovávání daňových dokladů,
-
§ 102 odst.
2 stanoví povinnost podávat souhrnné hlášení výhradně v elektronické
podobě,
-
§ 101a s
účinností od 1. 1. 2014 stanoví povinnost podávat daňové přiznání elektronicky
všem subjektům s výjimkou fyzické osoby s obratem do 6 000 000 Kč.
-
ZDP:
-
§ 38fa odst.
5 nařizuje platebnímu zprostředkovateli (kterým může být fyzická
nebo právnická osoba, která vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu z příjmů
úrokového charakteru vymezených v zákoně, případně tuto výplatu, poukázání nebo
připsání zajišťuje) podat související hlášení elektronicky,
-
§ 38j odst.
4 řeší podávání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a
funkčních požitků elektronicky v situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnává v daném
roce zaměstnance, kteří nejsou rezidenty v ČR (pokud je zaměstnavatel fyzickou
osobou, platí toto až při zaměstnání více než deseti takových zaměstnanců).
-
DŘ:
-
§ 42 uvádí, že
adresátovi, který má zpřístupněnou datovou schránku, se doručuje přednostně
prostřednictvím této datové schránky.
Elektronická komunikace je dále řešena:
-
zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který upravuje
používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování
certifikačních služeb a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území
ČR, a
-
zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů, který řeší mj. problematiku datových schránek.
NahoruDatové schránky
K problematice datových schránek poznamenejme, že ji ze zákona zřídí
příslušné ministerstvo bezplatně každé právnické osobě, která je zřízena
zákonem nebo je zapsána v obchodním rejstříku anebo která je organizační
složkou podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku.
Z fyzických osob mají datovou schránku automaticky ze zákona zřízenou
též insolvenční správci, advokáti a daňoví poradci. Ostatním podnikajícím
fyzickým osobám je datová schránka zřizována zatím pouze na základě jejich
žádosti.
I když je zřízení datové schránky bezplatné, v souvislosti s jejím
provozem mohou nějaké náklady vzniknout (na zaškolení, zprovoznění přístupu do
schránky z různých aplikací, např. z poštovního klienta apod.). Tyto náklady
budou daňové i v případě, že se jedná o datovou schránku podnikající fyzické
osoby, jejíž zřízení nebylo povinné.
Daňovými však nebudou náklady vzniklé v souvislosti s provozem
nepodnikatelské datové schránky fyzických osob (zákon totiž odlišuje
podnikatelskou a nepodnikatelskou datovou schránku).
2. Připojení k internetu, poštovní (e-mailové)
služby
NahoruVymezení
K připojení k internetu je potřeba počítač, zařízení na připojení,
vhodný komunikační software a poskytovatel, přes kterého připojení realizujeme.
Daňový režim nákladů společnosti nebo podnikatele je poměrně jednoduchý:
NahoruPočítač
U počítače (případně i s tiskárnou na tisk obdržených e-mailů) se může
jednat:
-
o hmotný majetek daňově odpisovaný, pokud vstupní cena překročí
hranici 40 000 Kč, pak jsou daňovým nákladem daňové odpisy prováděné v souladu
s §§ 30 až 32 ZDP,
-
pokud bude pořizovací cena do 40 000 Kč, ale podle hranice
významnosti zvolené danou účetní jednotkou [viz § 7 odst. 3 písm. b)
PVZÚ] půjde o dlouhodobý hmotný majetek účetně odpisovaný, dostaneme
náklad podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 1 ZDP ve
výši provedených účetních odpisů,
-
případně při ceně do 40 000 Kč, když účetní jednotka bude
považovat majetek za drobný a bude o něm účtovat jako o zásobách, pak vznikne
daňový náklad při zařazení do používání (většinou již okamžikem pořízení).
Blíže viz Odpisy
hmotného majetku a Drobný
(dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek.
NahoruPřipojení k internetu
Připojení k internetu může být řešeno různými způsoby: pomocí
telefonního připojení (přes klasickou pevnou linku nebo přes mobilní telefon),
pevným připojením (např. kabelem kabelové televize), vzduchem (wi-fi připojení,
satelitní připojení) apod. Pro připojení do sítě potřebujeme komunikační
zařízení (modem, router, síťovou kartu v počítači nebo jen "chytrý“ mobil),
které nás se sítí propojí a umožní přenos informací. Jde také o hmotný majetek,
přičemž toto zařízení může být:
-
součástí počítače – např. interní modem, síťová karta, pak je
daňový a účetní režim zřejmý – jako součást počítače sdílí daňový i účetní
režim počítače (viz předchozí), v případě doinstalování k již existujícímu
počítači se může jednat i o technické zhodnocení do 40 000 Kč (cena zařízení je
velmi nízká) s možným daňovým režimem podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, tedy
jako přímý náklad,
-
součástí mobilního telefonu (přitom mobil může sloužit jako
prostředník mezi počítačem a internetem anebo může mít sám parametry
internetového prohlížeče a může umožňovat odesílat a přijímat poštu), pak platí
to samé jako pro počítač (i když v tomto případě asi cena mobilu těžko přesáhne
hranici pro hmotný majetek),
-
v případě externího připojovacího zařízení (modemu, routeru) může
jít o drobný majetek, popřípadě toto zařízení bude součástí souboru hmotného
majetku (movitých věcí se samostatným ekonomickým určením), např. v případě
připojení podnikové sítě k internetu, a pak bude toto zařízení sdílet daňový
režim souboru majetku,
-
pronajaté zařízení (modem, router) – takové zařízení do svého
majetku nezahrneme, ale nájemné bude jistě daňovým nákladem, přirozeně při
správném zaúčtování do období, s nímž časově souvisí (viz též Časové
rozlišení).
NahoruKomunikační software
Komunikační software pro připojení k internetu a komunikaci
prostřednictvím internetu se nevymyká běžným daňovým a účetním pravidlům pro
nehmotný majetek (více viz Odpisy
nehmotného majetku). V současné době jde většinou o tzv. freeware,
tj. software volně šiřitelný, nebo např. jako součást kancelářských balíků
(Outlook od Microsoftu jako součást Microsoft Office apod.).
Pokud mobilní telefony mají již v sobě komunikační software trvale
zabudován (např. e-mailového klienta), pak takový software bude přirozeně
nedílnou součástí mobilu.
NahoruPoskytovatel připojení
Máme-li potřebné hardwarové a softwarové vybavení, je možné se
připojit na internet, a to prostřednictvím některého poskytovatele služeb
připojení, což jsou firmy již k internetu připojené a poskytující (za úplatu
nebo i zdarma) připojení dalším zájemcům.
NahoruPoštovní schránka
Nejjednodušší službu, kterou poskytovatel umožňuje, je zřízení
poštovní (e-mailové) schránky (jedné či více). Ta je nutná pro internetovou
komunikaci, přijímání a odesílání poštovních zpráv.
Někteří poskytovatelé internetových služeb za zřízení schránky
nepožadují žádný poplatek a výměnou za to využívají zřízené poštovní adresy k
zasílání reklam, případně reklamy připojují k odesílaným poštovním zprávám. V
takovém případě daňový náklad nevzniká.
Většinou (působí to seriózněji v obchodních vztazích) se podnikatelé a
společnosti snaží zřídit takové schránky, kde nejsou jejich e-maily doplněny
reklamami, nebo ještě častěji využijí zřízení schránek v tzv. doménách druhého
či třetího stupně obsahujících název společnosti či podnikatele. Za tuto službu
se již musí platit, ale jak případný zřizovací poplatek, tak i příp. periodicky
se opakující částky za pronájem schránky (event. domény) jsou daňově účinnými
náklady, přirozeně s časovým rozlišením na období, kterého se týkají.
Společnost Alfa, s.r.o., vyrábějící obuv, se rozhodla připojit svou
podnikovou síť na internet a zřídit pro své pracovníky poštovní účty, pomocí
kterých by komunikovali se zákazníky. Svou podnikovou síť si dala připojit
pomocí pevné linky (sídlí v administrativní budově, kde je již internetové
připojení technicky vyřešeno), měsíční poplatek za připojení je (v závislosti
na požadované rychlosti a objemu přenesených dat) 5 000 Kč, společnost však
ještě musela uhradit zřizovací poplatek za připojení 2 500 Kč a dále technicky
dovybavit síť (rozbočovač, síťová karta) za 15 000 Kč.
Pro výraznější odlišení společnost zaregistrovala doménu Alfaboty.cz
a pronajala si prostor pro zřízení 10 e-mailových adres pro své zaměstnance
(jméno@Alfaboty.cz). Za zřízení domény platí registrační poplatek a dále roční
poplatek za užívání domény. Za pronájem schránek hradí poplatek čtvrtletní.
Následující tabulka ukazuje možné účtování (jako účetní období má
společnost zvolen kalendářní rok) nákladů spojených s využitím internetu. V
příkladu neřešíme problematiku DPH (předpokládejme, že společnost Alfa, s.r.o.,
je neplátce).
Nahoru3. Informace na internetu
NahoruVymezení
Po úspěšném připojení na internet jistě každého podnikatele napadne
využití internetu pro vyhledávání informací (to je…